Vzpomínka na Doktora MVDr. Pavla Kroupu
V letošním roce 2026 si připomeneme nedožité sté výročí narození významného českého „badatele“ Doktora Ludvíka Součka.
Ale česká badatelská scéna měla, má a jistě bude mít do budoucna i další významné badatele, kteří posouvají hranice poznání stále dopředu.
Věnujme proto v měsíci květnu krátkou vzpomínku badateli (slovo záhadolog neměl rád) panu doktorovi MVDr. Pavlu Kroupovi, od jehož úmrtí v květnu 2026 uplynul rok.
Nám starším byl Pavel Kroupa znám, ale mladším generacím už možná tolik ne.
Nepatřil mezi medializované badatele, přesto to byl člověk zapálený do bádání nad záhadami tohoto světa.
V badatelských kruzích jsme jej znali jako velice schopného diskutéra, který dokázal hovořit i mnoho hodin o záhadách, měl vždy připravené argumenty pro své teorie a závěry a dokázal tak velice dobře oponovat „druhé“ straně.
Jeho přednášky byly hodně obsáhlé, detailní a mnohdy dlouhé až tak, že to nejednoho posluchače „vyčerpalo“. Ale Pavel byl zkrátka už takový, musel mít vše perfektně vysvětlené a odprezentované, v tomto byl neoblomný. Na což si ještě kolegové pamatují…
Víte, jak se vůbec dostal k bádání nad nevysvětlitelnými, tajemnými a záhadnými věcmi???
Tato (dá-li se to tak nazvat) ZÁLIBA se u něj projevila v dětství, kdy v 50. letech 20. století, asi jako 12letý chlapec dostal nápad, že objeví dno Hranické propasti!
Jako potápěčskou výstroj použil brýle ze staré plynové masky, kolík na nos a jako potápěčský oblek kvalitní vlněný svetr (jelikož přírodní vlna hřeje i ve vlhku).
Tehdy dno Hranické propasti nenašel, zato se u něj probudila životní záliba v potápění a hledání odpovědí na tajemno a záhady.
Vystudoval veterinární kliniku v Brně, později jej socialistický režim zavál do Západních Čech, kde díky svým zkušenostem a zálibě v potápění stál u zrodu Tachovských hledačů pokladů…
Na konci 70. let patřil mezi vůbec první badatele a zároveň mezi „vyvolené“ dělníky, kteří poprvé v pováleční historii začali čistit a díky tomu i odkrývat tajemství nejhlubší evropské studny na zbirožském zámku (potažmo hradu).
Další oficiální průzkum byl povolen až v 90. letech 20. století.
Po sametové revoluci v 90. letech se začal aktivně věnovat výzkumu fenoménu kruhů v obilí. Anglii jakožto Mekku tohoto fenoménu navštívil hned několikrát.
Pro účel výzkumu dokonce sestavil metodiku a měřící přístroj, který se používá i dnes, pro ověření „pravosti“ obilných kruhů.
Na počátku 21. století podnikl cestu na ostrov Malta, kde jej zaujali kamenné koleje a megalitické pravěké chrámy. Touto problematikou se začal zabývat velice intenzivně. Zjištěné poznatky a teorie sepsal do své první knihy
„KAMENY KRVE A VÍRY – záhady pravěkých svatyní“.
Mezi tím vším vytvářel krátké reportáže do regionálních TV, psal články do známých badatelských časopisů a klubových samizdatů.
Megalitické stavby a artefakty jej uchvátily natolik, že jsme společně v roce 2014 založili uskupení PREHISTORICKÝ ODKAZ, kde postupně představujeme tuto záhadu v jiném formátu, než jen jako „ezoterické pomýlení doby pravěké“.
V posledních letech svého života se díky zhoršenému zdraví přestal objevovat na veřejných akcích, ale bádat nepřestal a veškeré získané poznatky shrnul do nově napsané knihy, kterou pracovně nazval
„KAMENY SVĚTLA A SÍLY“.
Tato kniha se bohužel (snad vlivem osudu) svého vydání nedočkala. Začátkem května 2025 Pan doktor MVDr. Pavel Kroupa totiž opustil náš svět a vydal se do jiné zcela neprobádané dimenze našeho světa…
A jelikož to byl badatel tělem a duší, co měl rád také humor, tak i v tomto případě nám Pavel Kroupa po sobě zanechal několik záhad, záhad, které jej spojují s kolegou Ludvíkem Součkem!
Zde je tedy pár nezodpovězených otázek:
1) Je snad náhoda, že Ludvík Souček se narodil v měsíci květnu a naopak
Pavel Kroupa v měsíci květnu opustil nás fyzický svět???
2) Oba dva byli vystudovaní doktoři, každý sice z „jiného konce“, ALE???
3) Oba dva zemřeli na zdravotní problémy se srdcem???
4) Oba dva napsali knihu, která nebyla vydána a rukopis se ztratil, nebo se zatím neobjevil!!!
Proto i tato poslední „záhadná“ fotografie má své opodstatnění a pátrat po její pravosti nemá smysl, tak jako se pokoušet najít odpověď na poslední čtyři otázky, raději zavzpomínejme na oba dva badatele s lehkým úsměvem na tváři.
MSH.
Zajímavé odkazy
Oficiální webové stránky G. Hancocka