Kounovské kamenné řady

Kamenné řady prokazatelně kopírují geofyzikální předlohu.

Jestli zdejší prostředí působí obdobně jako na lesní mravence také na lidský organismus, nebylo zatím vědecky prozkoumáno. Byly sice zaznamenány případy, kdy v areálu kounovských řad lidé pociťovali změny nálad, nevolnost, nebo naopak jakousi euforii. Nicméně je obtížně zjistit, zda třeba v těchto místech a v souvislosti s pobytem mezi kameny dochází u lidí ke zvýšené chuti k práci. Nebo snad zlepšení individuálních reprodukčních schopností. Anketa na toto téma mezi místní trampující mládeží by ledacos objasnila.
Geofyzikální anomálie v areálu kamenných řad jsou objektivně prokazatelné a měřitelné. Proto jsou na místě oprávněné úvahy o vlivu expozice místního megalitického prostředí na fyziologické funkce lidí, vstupujících do blízkosti kamenů.
O vlivu na lidský organismus mnohé napovídají výsledky měření tak zvaných zlomových struktur v oblasti Kounovských kamenných řad, které kolem roku dva tisíce provedl dr.B.Krčmář. Renomovaný geolog se specializací na atmogeochemii a aplikovanou geofyziku se věnoval dosud ne zcela v geologii objasněnému jevu zlomových struktur, založeném na emisi prvků (zejména kovových) geologickými strukturami, nejčastěji prasklinami v přípovrchové vrstvě zemské kůry. V odborné literatuře je problém obecně nazýván „zlomy“. Výstup prvků v těchto místech nelze vysvětlit klasickými fyzikálně chemickými zákony. Vědecká představa předpokládá, že se jedná o formu tak zvaných kvantových balíčků (wave packets) na principu kvantové mechaniky. Prvky vystupují z hlubin Země a procházejí prakticky vším materiálem ve velmi úzkých svazcích. Emitovány mohou být prvky v různém spektru, ale obecně nejčastěji bývá zastoupen draslík, vápník, sodík, zinek, ale někdy také olovo, kadmium, chrom, měď a radioaktivní prvky. Pobyt lidí nad zlomovými strukturami se tedy nemusí projevit jen pozitivně. Při výskytu škodlivě působících prvků lze předpokládat negativní vliv zlomových struktur na lidský organismus. Vědecký výzkum není zatím v tomto směru jednoznačný.

**

Měření koncentračních polí emitovaných prvků v areálu Kounovských kamenných řad zjistilo vysoké koncentrace prvků ve formě hmotných vln, především vápníku a draslíku. Obecný názor odborníků je uklidňující. Specificky „kounovské“ spektrum emisí může na lidském organismu působit docela příznivě. Měření zjistilo, že kamenné řady jsou situovány podél zlomových líni. Proč tomu tak je, není doposud známo.
Kamenné řady mohly být záměrně budovány podél již existujících geologických zlomů. Přesné směřování přírodních zlomových struktur, tedy i paralelně budovaných kamenných řad relativně přesně od jihu k severu, tak aby se kameny a zlomy setkaly na jedné linii, lze považovat za příliš velkou náhodu. Spíše se jedná o unikátní specifikum zdejší náhorní roviny, od prvopočátku známé pravěkým budovatelům kamenných řad. Zdejší geologické zlomy lze proto považovat za zásadní důvod, proč pravěcí stavitelé sestavili kamenné megalitické linie právě zde a ne jinde. Žádná odborná studie tohoto jevu v oblasti řad u Kounova se zatím nezabývá vlivem samotné konstrukce kamenného areálu. Vlivem samotné křemencové horniny řad pro navození geofyzikálních podmínek, vyvolávající záhadnou plynovou emisi. Fungují snad křemencové monolity jako jakési přírodní „magnety“, vytahující z hlubin země onu záhadnou kvantově uspořádanou energii?
Zjištěná fakta se mohou stát inspirací k domněnkám o záměrném vybuzení příjemných pocitů u věřících, shromážděných kdysi v prehistorii v těchto místech ke společnému náboženskému obřadu. Nejednalo se však již jen o druhotný efekt tohoto geofyzikálního jevu? Navození blahodárných emocí u věřících? A také u mravenců? Pokud megalitický kamenný areál u Kounova současně sloužil jako pravěký energetický zdroj, těžko bychom hledali lepší příklad spojení příjemného s užitečným.
Lokální geologické zlomy a geofyzikální anomálie byly v nedávné minulosti prokázány u většiny megalitických staveb Evropy. Kamenné stavby pravěcí projektanti zakládali v místech s anomáliemi v hlubokých geologických vrstvách místního podloží. Nejprůkazněji jsou zjišťovány tektonické a zlomové geomagnetické anomálie pod zachovanými megalitickými objekty Anglie, Skotska a Irska.
Geofyzikální zvláštností kounovských řad se stalo zjištění geologů, že do země zapuštěný plochý kámen nazývaný Pegas se nachází přesně ve středu křížení čtyř podzemních zlomů. V přírodě se jedná o zcela mimořádný jev. Jak někdy v minulosti budovatelé Kounovských kamenných řad dokázali přesně proměřit průběh zlomových linií? Proč zrovna Pegas, kámen při jihovýchodním okraji areálu, se stal středem podzemních liniových struktur? Vytvářel snad někdy v dávné minulosti tento kámen středobod celého megalitického systému? V dobách dávno před částečnou destrukcí okrajových částí areálu?

**

Radioamatéři v Kounovských kamenných řadách žasnou?

„Při pohledu na Kounovské kamenné řady mě napadá, že celý kamenný areál představuje obrovskou čtrnáctiprvkovou anténu. Pokud bychom chtěli ze změněných vlastností lokality, zjištěných abnormalitami rádiového provozu, obvinit zdejší megalitické kameny, můžeme uvažovat buď na polovodiče, nebo měkké ferity.“
( Milan Kučera, radiový operátor Olomouc, organizátor akce:
„Kounovské řady z pohledu šíření elektromagnetických vln“, září 2008 )

radioamatéři s M.Kučerou na Kounovských řadách

Radiové vysílače, umístěné ve střední části areálu kamenných řad u Kounova, se nechovaly podle předpokladu. Vlnová délka 2 metry byla úplně mrtvá. Nešlo se nikam dovolat ani nic přijímat. Komerční vysílač 5 kilometrů vzdálený na přímce od používané vysílačky, nebylo možno na této frekvenci zachytit. Operátor nejdříve z této nenormální situace vinil okolní lesní porost a mokré listí.
Jenomže po chvíli změnil názor. Vysílačka při vysílání i přijmu na vlnové délce 70 centimetrů, která podle předpokladů neměla fungovat vůbec, když nešly ani dvoumetrové vlny, pracovala naprosto excelentně.
Směrovou anténou byla ověřena kvalita a intenzita šíření signálu podle světových stran. Abnormality vysílání i příjmu také potvrzeny na frekvencích 954 KHz. Vlnová délky této frekvence je 314 metrů, to znamená, že by se v terénu měla velmi dobře šířit. Mezi kounovskými kameny se ovšem stala skoro neslyšitelnou. Na rozdíl od kontrolní radiostanice, vzdálené 500 metrů a umístěné mimo areál kamenných řad.
Faktorem, podezřelým z radiových abnormalit kounovských megalitů se může zdát zdejší podloží. Ale vrstva opuky, tedy horniny s vysokým obsahem kalcia, chovající se jako částečný izolant, nepozměňuje hodnoty lokálního magnetismu. Navíc se ukázalo jako velmi podivné, že radiostanice vzdálená jen několik stovek metrů a umístěná na stejném podloží areálu Roviny, fungovala na prostranství bez kamenů naprosto normálně. Vysílala a přijímala signál podle všech radiových předpokladů. Na rozdíl od přístroje mezi řadami kamenů. Vysilač se potýkal s abnormalitami jak příjmu, tak i vysílání.
Zkušení radioví operátoři vysílacích stanic vypadali na konci experimentu mezi kounovskými kameny dosti zmateni nezvyklým chováním svých přístrojů. Racionálně uvažující techničtí fandové žasli a nechápavě kroutili hlavou nad příčinami zjištěných jevů. Objektivně je třeba vycházet ze základního geologického složení kounovské horniny.
Kameny megalitů jsou dosti různorodé, ale obsah základních sloučenin lze zprůměrovat asi následujícím způsobem:

SiO2  oxid křemičitý – 98,33 %
Al2O3 oxid hlinitý    – 0,30 %
Fe2O3 oxid železitý   – 0,18 %
FeO   oxid železnatý  – 0,12 %
TiO2  oxid titaničitý – 0,06 %
ostatní prvky jsou obsaženy ve stopovém množství
Chemickou analýzu poskytl pan Karel Dudek.

červené zabarvení kamenů je způsobeno oxidy železa

Nanočástice oxidů železa, obsažené v kounovských kamenech, se dokáží významně uplatnit svým elektromagnetickým vlivem na celkový elektromagnetický potenciál této oblasti. Vytvářejí tak samy od sebe již dosti silnou magnetickou anomálii, ke které je třeba ještě přičíst anomálie vyvolané hlubokými zlomovými liniemi. Výsledkem souhrnu všech geologických i geomagnetických lokálních vlivů je pěkný zmatek. Není se tedy čemu divit, že se radiostanice na Kounově nechovají tak, jak se sluší a patří. Nevysílají a nepřijímají spořádaně, podle svého dobrého vychování. Tedy spíše naladění.
Kdysi tomu tak nebývalo. V dobách aktivního využívání megalitického systému. V dobách před tisícovkami let byl kounovský magnetický potenciál náležitě usměrňován. Nevíme, jací potrhlí elektrotechnici po současné Rovině v těch dobách hlubokého pravěku pobíhali se štaflema na ramenou. Nevíme, zda na sebe pokřikovali či používali vysílačky. Nevíme, zda radiové vlny se v těch dobách chovaly jinak, než dnes. Můžeme ale předpokládat, že transformace lokálního magnetického pole zajišťovala jeho vektorové působení na povrch megalitické horniny. Účelnou transformací docházelo u magnetického pole nejen k náležitému usměrnění, ale i ke změně jeho vlastností. Tak, aby se směrované elektromagnetické pole stalo účelně využitelné megalitickým systémem Kounovských kamenných řad.
Energie Kounovských kamenných řad, kterou dnes jen tušíme, bývala kdysi nejen pod kontrolou ale také aktivně využívána. Pokud si tuto skutečnost a tím i význam megalitů u Kounova uvědomíme, dostane se této výjimečné české lokalitě nejen zasloužené ochrany ale také odborné pozornosti.
Biskup Vojtěch představoval ve své době příklad nejen ideové horlivosti, ale především vzdělanosti. Můžeme věřit, že pokud by žil dnes a měl k dispozici současné informace z oblasti přírodní věd a archeologie, uznal by svůj nesprávný názor na význam a funkci megalitických objektů. Uznal by své někdejší chyby a prohřešky proti nevinným kamenům. V zájmu pravdy a zachování českého kulturního dědictví by se stal prvním, kdo by se zasadil o ochranu megalitů u Kounova. Vojtěcha již nevzkřísíme. Ideu šíření pravdy o kounovských kamenech snad ano. Jen se nám nějak né a né vyjasnit, kdo je dnes tím osvíceným a kdo kacířem.

Z připravované knihy: Kameny světla a síly.
Autor Pavel Kroupa. Doposud nevydáno.